Dokumentární film o krokodýlech na řece Katuma

Krokodýl – popis

Krokodýli jsou velmi starý řád plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři (včetně kajmanů) a gaviálové, celkem asi 23 recentních druhů v 9 rodech. Jde o (vedle ptáků) o jedinou žijící skupinu ze skupiny archosauria, do které patřili i dinosauři. Je to dravec který vzbuzuje respekt u lidí i zvířat. Jedná se o nejbližší žijící příbuzné ptáků, se kterými společně tvoří klad Archosauři.
Největším žijícím druhem krokodýla je krokodýl mořský Největší dobře zdokumentovaný jedinec dosahoval délky asi 6,3 metru a hmotnosti přes 1200 kg. Existují však neověřené zprávy o jedincích dlouhých až kolem 9 metrů s hmotností přes 2 tuny. Jen o trochu menší je africký krokodýl nilský Naopak nejmenší je krokodýl čelnatý, který dosahuje délky kolem 1,5 metru
Krokodýli jsou dobře přizpůsobení pohybu ve vodě, ocas pohání celé tělo vpřed a údy drží u těla. Dokáží plavat rychlostí až 10 km/h. Pohybu po souši jsou přizpůsobeni méně a na souši jsou poměrně pomalí, na krátkou vzdálenost dokáží běžet rychlosti maximálně 12-14 km/h. Při pohybu mají nohy více u těla než ostatní plazi, jejich pohyb po souši, se tak spíše podobá pohybu savců, než ostatních plazů.
Kůže je značně tvrdá, pevná a zrohovatělá, tvořená osteodermy, které po celém těle vytvářejí „pancíř“ a nejvíce jich je na zádech a na krku.
Dříve se myslelo, že krokodýli dýchají jako savci, studie z let 2010 a 2013 však ukázali, že dýchají jako ptáci. Při nadechnutí vzduch proudí průdušek a do průdušnice, poté se rozdělí do více menších dýchacích cest.
Obvykle jsou pod vodou na jedno nadechnutí 15 minut, ale některé druhy (zejména větší jedinci) dokáží zadržet dech až na dvě hodiny. Není přesně známo, do jaké hloubky se jsou schopni potopit, ale je jisté, že minimálně do dvaceti metrů.
Jsou schopní vydržet několik měsíců bez potravy. Větší druhy jsou schopny ulovit velké druhy savců, jako například zebru a výjimečně i mladého či nemocného hrocha, zatímco menší druhy se živí především rybami. Pozemní zvířata loví ze zálohy schovaní ve vodě, zvíře stáhnou pod vodu a utopí. Mláďata se živí hmyzem, měkkýši a obojživelníky. Krokodýli nejsou schopní žvýkat, proto menší kořist polykají a větší roztrhají na kusy. Občas jí také mršiny a velmi zřídka konzumují i ovoce, čímž semena rozšiřují. Kajman klínohlavý je schopen lovit i na souši. Krokodýli nilští při lovu občas spolupracují, zejména při roztrhání kořisti.
Krokodýli spolu začíná komunikovat ještě před tím, než se vylíhnou. Po vylíhnutí hned volají matku a jejich volání rozpoznají i ostatní dospělí. Dospělí jedinci vydávají konkrétní zvuky, aby upozornili mladé jedince na nebezpečí či přítomnost potravy. Nejhlučnější jsou američtí aligátoři, vrčením a syčením také zastrašují nepřátele i potencionální predátory mláďat či vajec. K zastrašování užívají také vibrace. Ke komunikaci používají také ocas, máchají a plácají s ním.
Krokodýli se dožívají až 80 let. Rostou po celý život a největší jedinci bývají nejstarší. Věk určují letokruhy v kostech. Růst mláďat záleží na příjmu potravy a dosažení pohlavní zralosti souvisí spíše s velikostí než s věkem. Samice krokodýlů mořských dosahují pohlavní dospělosti, když dosáhnou 2,2-2,5 metru a samci při velikosti tří metrů.