Jaguár americký – dokumentární film

Jaguár americký – popis

Jaguár patří mezi velké kočky, je jediným zástupcem této skupiny v Americe a zároveň třetí největší kočkovitou šelmou světa. Velikost jaguára je dost variabilní v závislosti na regionu a typu prostředí, ve kterém zvíře žije. Větší jedincí žijí v otevřených biotopech a na jihu jeho areálu rozšíření. Jaguár průměrně dorůstá délky těla 112 až 185 cm, kohoutkové výšky 60–75 cm a váhy 56–96 kg. Samice jsou oproti tomu o 10–20 % menší. Velcí samci ale mohou výjimečně dosáhnout váhy až 158 kg. Nohy jaguára jsou sice krátké, ale velmi silné, takže díky nim zvíře výborně šplhá a plave. Hlava je robustně stavěná se silnými čelistmi, které dokážou rozdrtit velké kosti i želví krunýře. Ocas jaguára je oproti jiným kočkovitým šelmám dost krátký, měří jen 45–75 cm.
Typické zbarvení jaguára je žlutavá až okrová srst s černými skvrnami (rozetami), které mají uvnitř ještě další tmavé skvrny. Na hlavě, krku a končetinách jsou většinou jen černé skvrny, které na ocase mohou tvořit pruhy. Spodní strana těla je bílá. Toto zbarvení tvoří dokonalé maskování, díky kterému se jaguár stává téměř neviditelným. Rozložení rozet a jejich tvar je u každého zvířete jedinečný a díky tomu se dají jedinci individuálně rozlišit.
Jaguár tráví 50–60 % času aktivně, vrchol jeho aktivity nastává za soumraku a úsvitu. Jako vrcholový predátor nemá moc přirozených nepřátel, dospělce může napadnout velký krokodýl nebo anakonda. Mláďata se mohou stát obětí krokodýlů, anakond a dalších jaguárů. V přírodě se jaguár dožívá 12–15 let, zatímco v zajetí se může dožít až 23 let, což ho řadí mezi nejdéle žijící kočky.
Jaguár je typický masožravec, který loví široké spektrum kořisti, jeho strava tak zahrnuje okolo 78 druhů živočichů. Loví především větší kořist, jako jsou jelenovití kopytníci, tapíři, pekari, kajmani a anakondy. Nepohrdne ale ani drobnými savci, žábami, ptáky, rybami, lenochody, opicemi, želvami a pásovci.
Jaguár žije samotářským způsobem života, dospělá zvířata se setkávají pouze za účelem námluv a páření. Více zvířat žije pohromadě pouze v případě, že se jedná o matku s mláďaty.
Každý jaguár žije ve svém teritoriu o velikosti okolo 50 km2, které si značkuje nejčastěji močí, trusem a škrábanci v kůře stromů. Teritoria samic se mohou navzájem překrývat, ale zvířata se snaží sobě navzájem vyhýbat. K soubojům o samice dochází mezi samci jen zřídka, spíše se většinou jedná o boj o teritorium.
Jaguár nemá pevně dané období rozmnožování, k páření může docházet v průběhu celého roku. Samice přichází do 6 až 17denní říje každých 37 dní. V této době se snaží upoutat pozornost samců v okolí tím, že se projevuje hlasitějším řevem a často značkuje okolní předměty močí. Po páření se pár opět rozděluje a další péče o mláďata už závisí pouze na samici.
Březost jaguára trvá 93–105 dní a obvykle se rodí dvě mláďata (nejvíce však čtyři), která jsou slepá a plně odkázaná na péči matky. Ta je ukrývá na předem vybraném bezpečném místě. Oči se mláďatům otevírají ve dvou týdnech života, kojena jsou zhruba tři měsíce, pak jim matka nosí ulovenou kořist. Ve věku šesti měsíců se mláďata vydávají poprvé s matkou na lov. Se samicí zůstávají mladí jaguáři do dvou let, pak se osamostatňují a vytváří si vlastní teritoria. Samice dospívají ve dvou letech a samci ve třech až čtyřech letech.