Vyberte stránku

Medvědi na Slovensku dokumentární film

autor: | Lis 10, 2017 | Dokumenty | 0 komentářů

Medvěd hnědý – popis

Medvěd hnědý je známá medvědovitá šelma a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně i vyskytuje na území České republiky.
Jde o největší evropskou šelmu a spolu s medvědem ledním o vůbec největší recentní druh suchozemského predátora. Žije v Evropě, Asii a Severní Americe.

Na území České republiky byl medvěd hnědý považovaný za plně vyhynulého už v druhé polovině 19. století; poslední zaznamenaný úlovek byl v květnu 1885 v Beskydech (jeho lebka s původním popisem a datem ulovení je součástí sbírek Muzea regionu Valašsko v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí). V současnosti se na Moravě a Slezsku vyskytuje stále a občas se odsud toulá dále na západ, jih nebo jihozápad. Nejhojnější je na moravské straně Karpat (např. v Javorníkách nebo Moravskoslezských Beskydech), kam proniká ze Slovenska, kde je významně hojnější. Dle vyhlášky 395/1992 Sb. je medvěd hnědý v České republice kriticky ohrožený a přísně chráněný druh.
Délka těla 1.7-2.2 m, hmotnost 100 až 340 kg. V Evropě si jej nelze splést s žádným jiným volně žijícím zvířetem. Barva srsti hnědá s různými odstíny od světlé plesnivě hnědé až po téměř černou. Evropští hnědí medvědi mají většinou srst tmavě hnědou, mláďata někdy mívají kolem krku světlý pás. Srst působí většinou rozcuchaně, což je způsobeno různou délkou chlupů. Medvědi žijící na severu mají srst hustší a tělo mohutnější než zvířata žijící na Balkáně. Chrup velmi silný s mohutnými špičáky, ale ve srovnání s jinými šelmami má medvěd stoličky s širokými a plochými žvýkacími ploškami. Je to dáno tím, že ve srovnání s jinými šelmami konzumuje daleko větší množství rostlinné stravy. Medvěd má také poměrně menší oči než jiné šelmy a mnohem větší význam má pro něj čich. Pachy zachycuje čenichem, který je na konci pokryt velmi jemnou sliznicí. Má také silné nohy s pěti většinou stejně velkými prsty ozbrojenými mohutnými drápy. Ty jsou sice silně zahnuté jako drápy kočky, avšak nejsou zatažitelné, takže se při chůzi obrušují. Přesto však medvědi – zejména mladí – překvapivě dobře šplhají. Jsou těžcí, takže se mohou pohybovat pouze na kmenech a hlavních větvích stromů a nemohou přelézat ze stromu na strom. Medvědi se šplhají na stromy zejména tehdy, chtějí-li získat med divokých lesních včel.
Medvěd hnědý je aktivní ve dne i v noci, avšak je-li vystaven pronásledování anebo je stále vyrušován, soustřeďuje svou hlavní aktivitu pouze na noční dobu. Je velmi plachý a člověku se proto vyhýbá už zdaleka, takže jej téměř nespatříme. V zimě dodržuje delší období klidu, během kterého žije ze svých tukových zásob. Do skutečného zimního spánku ale neupadá. Na jaře vylézá ze svého brlohu velmi pohublý a požírá značné množství rostlinné potravy, aby povzbudil svou trávicí soustavu. Běhá obvykle po všech čtyřech, ale často se vztyčuje na zadních nohách. Tak vzbuzuje respekt a vypadá opravdu hrozivě. Avšak vztyčení na zadní nohy ještě nemusí znamenat, že chce zaútočit. Při skutečném útoku dokáže na krátkou vzdálenost vyvinout neuvěřitelně velkou rychlost. Medvědi dovedou velmi dobře a vytrvale plavat. Při lovu ryb v rychle tekoucích vodách stojí na velkých kamenech nebo na ostrůvcích z naplavených oblázků. V období, kdy táhnou lososi (v současné době už to je jen na Aljašce a na Sibiři), lze na některých místech pozorovat i několik medvědů pohromadě, jak loví ryby. Jinak žijí většinou samotářským životem. Medvědice se ale stará o svá mláďata do konce druhého roku anebo do začátku třetího roku jejich života. V tomto stáří už jsou mladí medvědi, zejména samci, stejně velcí jako jejich matka. Medvědice starající se o mláďata jsou velice nebezpečné a útočné. Medvíďata sama jsou velice zvědavá.



https://www.youtube.com/watch?v=R-lVi3Lu18k&t=1176s




Přidejte se k nám!

Jednou týdně vás budeme informovat o nejdůležitějších údálostech z dění před kamerami.

Děkujeme. Nyní prosím dokončete svou registraci kliknutím na odkaz v emailu, který jsme vám zaslali

Pin It on Pinterest

Share This