Orangutan,mýval,karakal dokumentární film

Orangutan,Mýval,Karakal – popis

Orangutan je rod hominida žijící na ostrovech Borneo a Sumatra. Vytvořil zde dva druhy: orangutana sumaterského a orangutana bornejského , u něhož byly navíc zjištěny tři poddruhy (subspecie). Samice orangutanů obvykle měří na výšku okolo 115 cm a váží v průměru 37 kg. Samci dosahují velikosti asi 136 cm a hmotnosti 75 kg. Tělo pokrývá dlouhá červenohnědá srst (u orangutana sumaterského je řidší), kůže má šedočerné zbarvení. Orangutan má výrazný obličej, který z velké části nepokrývá srst, ale samcům se na něm může vyvinout knír.
Orangutani žijí více samotářský život než ostatní velcí lidoopi. Většina sociálních vazeb je mezi samicemi a jejich potomky, dospělí samci jsou solitéry. Den tráví získáváním potravy (65 až 90 % stravy tvoří ovoce), odpočinkem a přemisťováním se na jiná území. Den začínají krmením po dobu dvou až tří hodin. Během poledne odpočívají, v pozdních odpoledních hodinách se přesouvají na jiná stanoviště. Večer si začnou připravovat hnízda na noc.
Samice nejčastěji rodí jedno mládě, někdy i dvojčata; za život odchová maximálně čtyři. Samci se do výchovy mláděte téměř nezapojují a většinu péče a socializaci provádí samice, která jej často vychovává se starším potomkem. První dva roky jsou mláďata na matce plně závislá, ta je s sebou nosí, krmí a spí s nimi v jednom hnízdě, přičemž první čtyři měsíce se mládě jen drží matčina břicha. Odstavena jsou ve čtyřech letech. V divočině i v zajetí se orangutani mohou dožít více než 30 let.
Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje oba druhy za kriticky ohrožené. Nebezpečí představuje ztráta přirozeného prostředí a také lov. Lidoop má své místo i v kultuře. Například některé lidové příběhy pojednávají o orangutanech, kteří s lidmi kopulují a unáší je; známy jsou i příběhy, ve kterých jsou muži svedeni samicemi orangutanů. Podle lidí žijících v centrálním Borneu přináší smůlu podívat se orangutanovi do obličeje tváří v tvář.

Mýval severní , lidově také medvídek mýval, je středně velký savec obývající původně Severní Ameriku. Člověkem byl však zavlečen i do jiných částí světa (invazní druh), například do Evropy, Japonska nebo na Kavkaz. Jeho přirozeným biotopem jsou listnaté a smíšené lesy, ale díky své přizpůsobivosti dnes zcela běžně obývá i města, kde je často považován za vážného škůdce. Mýval často vyhledává skrýše v podobě nory nebo v zastavěné oblasti komíny. Obzvlášť v komíně se stává problémovým domácím mazlíčkem, kde si dělá pelech a utváří si velice rozmanitý příbytek. S velikostí 41 – 72 cm a hmotností mezi 3,6 – 9 kg je mýval největším zástupcem čeledi medvídkovití. Celý je porostlý hustou, šedou srstí, mezi jeho charakteristické znaky patří výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Patří mezi všežravce a obvykle je aktivní v noci; jeho strava je z 40 % tvořena bezobratlými, 33 % zaujímá rostlinná složka a zbývajících 27 % obratlovci.
V minulosti byl mýval severní považován za samostatně žijící šelmu, dnes je však známo, že žije ve skupinách. Po přibližně 65 dnech březosti samice rodí 2 – 5 mláďat, o které pečuje až do konce podzimu. Ačkoli se v zajetí může dožít i více jak 20 let, ve volné přírodě činí jeho průměrná délka života 1,8 – 3,1 let (podle místních podmínek, jako např. klima nebo i intenzita dopravy).
Karakal je kočkovitá šelma střední velikosti. Žije v Africe a jihozápadní Asii. Je podobný severněji žijícím rysům, proto někdy bývá nazýván pouštní rys nebo africký rys, ale není s nimi úzce spřízněn. Loví zvířata malé a střední velikosti, především hlodavce, damany, menší gazely a různé ptáky. Když může, zabíjí i domácí zvířata až do velikosti kozy. Jeho jméno pochází z tureckého slova „karakulak“, což znamená „černé ucho“. Ačkoliv dochází k fragmentaci areálu a místně může být šelma ohrožena vymizením, celkově jde o početné zvíře hodnocené podle norem IUCN jako málo dotčené.
Navenek se sice poněkud podobá rysům, ale tyto šelmy nejsou nijak zvlášť spřízněny. Na rozdíl od rysů je útlejší, má delší nohy a krátkou jednobarevnou srst. Ta může být béžová, šedá, písková, hnědá nebo načervenalá. Barevně karakal velmi připomíná pumu a podobá se jí i stavbou těla, především relativně malou hlavou a mohutnými končetinami. Samice bývají světlejší než samci. Skvrny na těle dospělí jedinci nemívají, i když je možné, že některá mláďata ano. Na hlavě však mají tmavou až černou kresbu. Také uši jsou černé, a na konci opatřené dlouhými chomáčky chlupů. Jeho zadní nohy jsou poněkud delší než přední, což dodává karakalově postavě zvláštní vzezření. Délka těla dosahuje 60–105 cm plus 20–34 cm ocas, výška v kohoutku 40–50 cm. Hmotnost se pohybuje od 5,2 (samice v Izraeli a středozápadní Asii) do 20 kg (samci v jižní Africe).