Orel Mořský webkamera

13.1.2023

Ve větrné elektrárně byl nalezen mrtvý orel mořský
 
Obyvatel domu našel o víkendu u větrné elektrárny v Platenu mrtvého ptáka. V tuto chvíli byl odeslán na expertizu k určení příčiny smrti, ale odborníci předpokládají, že křídlo ptáka zlomilo křídlo větrného generátoru. Mrtvého orla mořského našel o víkendu poblíž jedné z větrných elektráren postavených na louce Platene obyvatel, který šel na procházku se svým psem. Pes díky náhodě upozornil majitele na zmrzlého ptáka ležícího na zemi, který by za jiných okolností pravděpodobně zůstal nepovšimnut.
Obyvatel o nálezu informoval i specialisty Sboru ochrany přírody, kteří okamžitě zareagovali a dorazili do Platene. Pták byl odebrán a je organizováno vyšetření, aby se zjistila příčina jeho smrti. Ornitolog Jānis Ķuze, kterého přivedli specialisté Rady ochrany přírody, aby potvrdil druh ptáka, vysvětluje Ventasovi Balsijovi, že uhynul orel mořský, pták chráněný v Lotyšsku. Dace Sāmīte, ředitel Regionální správy ochrany přírody Kurzeme, nezastírá, že i přes špatnou zprávu o úhynu ptáka „je to šťastný případ, kdy jsme kontaktováni a podařilo se nám zaznamenat incident dříve, než dravá zvířata snědla ptáka. To nám dává příležitost přesně určit druh ptáka a příčinu smrti.“ Na druhé straně obyvatel Platene, který si přeje zůstat v anonymitě, říká, že na tomto místě nachází druhého orla. Muž si je navíc jistý, že třetí případ zaznamenal na vlastní oči, pak už ale šelmy s největší pravděpodobností stihly orlí tělo zničit a zbylo jen křídlo.
Mrtvý orel mořský byl nalezen asi 20 metrů od větrné elektrárny, která je nejblíže pásu lesa. „Při vizuální kontrole jsme zjistili, že křídlo ptáka bylo zlomeno poblíž jeho základny. V podstatě to znamená, že pták s takovým křídlem není schopen létat, což umožňuje spolehlivě předpokládat, že ke zranění došlo přímo u elektrárny,“ říká Sāmīte s tím, že smrt ptáka chráněného druhu byl také zaznamenán v této větrné farmě v roce 2020.
Na druhou stranu Janis Ķuze uvedl, že jde o třetí známý případ mrtvých mořských orlů nalezených ve větrných elektrárnách v Lotyšsku. Ornitolog zároveň dodává: „Do provedení expertizy je tvrzení, že ptačí křídlo bylo zlomeno křídlem větrné elektrárny, stále spekulativní. To by mělo být potvrzeno odborným zkoumáním.“ Ķuze vysvětluje, že nalezený pták není kroužkovaný a je to stále mladý orel mořský, který obvykle cestuje dále než dospělí ptáci tohoto druhu. Orli mořští dosáhnou hnízdního věku během pěti let.
Specialisté ochrany přírody v komentáři k tomuto případu poukazují na problémy v oblasti monitoringu ptactva ve větrných elektrárnách. V současné době platný postup, kdy se v některých větrných elektrárnách nepředpokládá provedení takových pozorování vůbec, zatímco v jiných jde o povinnost vlastníků větrného parku, podle jejich názoru neposkytuje objektivní informace. Abychom však výstavbu a provoz větrných parků naplánovali tak, aby škody na živé přírodě byly co nejmenší, jsou taková data pro specialisty nesmírně potřebná. To je aktuální zejména v současné době, kdy se síť větrných parků na území Lotyšska, včetně mořského pobřeží, zahušťuje a plánuje se výstavba větrných parků také v lesních oblastech Lotyšska. „Kdybychom měli kvalitní monitoring, měli bychom další úroveň informací, na základě kterých se rozhodujeme o rozvoji sítě větrných elektráren,“ říká Ķuze.
Ornitolog dodává, že se zatím řídí zahraničními údaji, ale ne vždy jsou situace srovnatelné a každé místo má svá specifika. Zahraniční praxe navíc dokazuje, že výběr lokality je velmi důležitý, jako příklad uvádí konkrétní případ v Norsku, kde byly po vybudování větrné elektrárny na nevhodném místě zabity stovky ptáků. Ķuze také dodává, že moderní technologie ve spojení s kvalitním výzkumem umožňují snížit možné škody na živé přírodě. Křídla větrných turbín jsou speciálně lakována, jsou instalovány radarové systémy reagující při zastavení a uplatňována jsou i další technologická řešení. Na otázku Venty Balsse, proč se v Lotyšsku v současné době cíleně neprovádí tak širší monitoring v potenciálních oblastech výstavby větrných parků, Ķuze odpovídá, že „na to by se mělo ptát ministerstvo ochrany životního prostředí a regionálního rozvoje“.
Sāmīte mezitím zdůrazňuje, že posouzení vlivů na životní prostředí pro zmíněnou větrnou elektrárnu v Platene bylo provedeno již dávno a bylo značně zjednodušeno a také se u ní neprovádí monitoring uhynulého ptactva za provozu. Správa proto v současné době vypracovává pokyny, jak by měl být podle názoru ochránců přírody hodnocen vliv větrných elektráren, včetně dopadu na ptactvo. „V některých případech zaznamenáváme úhyn těchto velkých dravců, ale postižených je mnoho dalších ptačích druhů,“ vysvětluje zástupce Správy přírody. Zdůrazňuje také specifika regionu Ventspils, kde jsou v aktuálně vznikajících úpravách územního plánování velké plochy lesních pozemků určeny pro výstavbu větrných elektráren. Podle Sāmīteho by bylo důležité provést výzkum právě teď, abychom zjistili, které z území lze ještě označit za zákaz výroby větrné energie a ve kterém nejsou škody na živé přírodě tak velké. Takže např. v mnoha evropských zemích, kde je rozvoj větrných elektráren již mnohem delší, je na základě zkušeností stanoven zákaz v okolí hnízdišť orla mořského i v okruhu 2-3 kilometrů, přičemž podrobné studie se provádí v okruhu šesti kilometrů.
Vrátíme-li se však ke konkrétnímu případu, specialisté ochrany přírody zároveň vyzývají myslivecké skupiny, jejichž revíry se nacházejí v blízkosti větrných elektráren, aby neopouštěly útroby lovených zvířat a nekrmily je, protože to může sloužit jako další faktor přitahující ptactvo např. kořist.

Zdroj: https://www.ventasbalss.lv/zinas/vide/47554-veja-parka-atrod-beigtu-ergli
 
 
 

10.1.2023 Dnes se opět pracuje na hnízdě, Voldis přinesl v 11:40 krásně suché seno, Milda několik větviček.

9.1.2023 – 08:35:43 Voldis přiletěl na hnízdo, na ocase má krev, možná od mršiny. 8:40:25 přiletěla Milda.

2.1.2022 – 08:47:49 Letošní první návštěvník na hnízdě, tak tříletý orlík.