Pakůň – dokumentární film

Pakůň popis

Pakůň patří mezi antilopy, do čeledi turovití. Dosahuje výšky 115-145 cm a váhy 168-274 kg. Má dlouhý ocas, hřívu a bradu. Vyskytuje se na otevřených travnatých pláních a v buši. Samci mají větší rohy a celkově jsou mohutnější než samice, také jejich zbarvení je tmavší. Dospělí pakoně jsou zbarveni od světle šedé do šedohnědé barvy. Mláďata jsou do 9 týdnů žlutohnědá.
V období sucha vytváří obrovská stáda a podnikají migrace za vodou a potravou dlouhé až 1 600 km. Jsou kořistí hlavně pro lvy, gepardy, hyeny, psi hyenovité a krokodýly. Při útěku mohou pakoně dosáhnout rychlosti až 80 km/h. V přírodě se dožívají okolo 20 let.
Samci jsou velmi teritoriální a během migrace v období rozmnožování zabírají území o velikosti 0,02 km2, které (poměrně agresivně) obhajují jen několik hodin nebo dní. Opouštějí je, jakmile se stádo dá zase do pohybu, na další zastávce si ustanoví nové. Snaží se k sobě nalákat co nejvíce samic, které si pak brání před dalšími samci. Mladí a neteritoriální samci se sdružují do mládeneckých skupin.
Pakoně jsou velmi hlasitá zvířata, hlavně v době rozmnožování neustále vydávají nějaké zvuky, jako je frkání, řev, chrochtání atd. Teritoriální samci také používají různé postoje k zastrašení soka: hrabání kopyty v zemi, válení na hřbetě a řev, kterým dávají najevo svoji dominanci.
Pakoně se často sdružují do početných stád společně se zebrami nebo s pštrosy, pro oba druhy je to výhodné. Zebry mají lepší zrak a pakoně výborný sluch a čich, takže společně mají vyšší šanci zjistit včas přítomnost predátora.
Páření pakoňů začíná ke konci období dešťů. Březost trvá 8,5 měsíce, mládě se narodí uprostřed stáda, cca za sedm minut se postaví na nohy a za dvě hodiny dokáže držet krok se stádem. Drží se v blízkosti matky, která ho chrání. Všechna mláďata se rodí během dvou týdnů, takže se vytvoří nadbytek kořisti pro predátory, kterou nejsou schopni ulovit.
Pakoně se živí převážně spásáním trávy. Potřebují pít téměř každý den, a tak se musí zdržovat poblíž vodního zdroje. Mají důležitou úlohu v ekosystému, protože různé druhy býložravých zvířat preferují při pasení rozdílnou výšku trávy. Buvoli spásají nejvyšší trávu a tím ji zpřístupní zebrám, které ji spasou jen do určité výšky. Po nich ji okousají pakoně a nakonec antilopy, které spásají trávu až u země.