Bělověžský prales

Bělověžský prales je zbytek původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval klimaticky mírné pásmo evropské pevniny.Lesy pokrývají více než 96 % plochy celé oblasti. Zbývající plochy jsou pole, louky, cesty a vodní plochy.

[ihc-hide-content ihc_mb_type=“show“ ihc_mb_who=“2,3,4″ ihc_mb_template=“1″ ]

Převládajícím typem lesa je přirozený listnatý les, který pokrývá téměř polovinu celkové plochy.
37 % tvoří jehličnaté porosty a zbytek jsou smíšené lesy. Nejčastěji zastoupeným druhem je smrk ztepilý (26 %), borovice lesní (24 %), olše lepkavá (17 %), dub letní (12 %) a bříza bílá i pýřitá
(11 %). Zbytek tvoří jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá, habr obecný, topol osika a jilm. Průměrné stáří stromů je 73 let. Téměř 40 % plochy pralesa je tvořeno stromy staršími 80 let.
V centrální části pralesa je průměrný věk stromů 130 let.
S ohledem na klimatické podmínky žije v pralese obrovské množství živočišných druhů. Doposud jich bylo popsáno více než 12 tisíc, ale odhaduje se, že skutečný počet bude přibližně dvojnásobný.
Les na hranicích Polska a Běloruska je zcela ponechán svému přírodnímu osudu. Zabírá asi tři tisíce kilometrů čtverečních, pod ochranou Unesco je asi třetina jeho území.

Nejslavnějším představitelem fauny je Zubr evropský.
Zubr se vzhledově velmi podobá bizonovi. Má světle až tmavě hnědou srst. Líná na jaře.
Zubr je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě.
Zubr evropský byl před necelou stovkou let kriticky ohrožen vyhynutím. A právě Bělověžský prales sehrál při záchraně zubra klíčovou úlohu.
Zubři žili v této krajině od nepaměti a jejich ochrana sahá staletí zpět.
Zubr evropský se stal první živočišným druhem na Zemi, kterému byla při snaze o jeho záchranu zřízena v roce 1923 mezinárodní plemenná kniha.
Po roce 1929 začala reintrodukce, a to pomocí jedinců dovezených sem ze zoologických zahrad. Návrat zubrů do volné přírody byl nakonec úspěšný a dnes se jich po Bělověžském pralese potuluje skoro tisícovka. Z toho asi polovina na polské straně.
Základní potravu zubrů tvoří zhruba 50 druhů trav a bylin a 10 druhů stromů.
Potrava zubrů se výrazně liší podle prostředí, kde se vyskytuje.
V polské části Bělověže obsahuje celkem 131 cévnatých rostlin. Z toho je 27 druhů stromů a keřů, 14 druhů trav a ostřic a 96 druhů dvouděložných bylin. Stromy a keře tvoří v celkové skladbě potravy 33 %, trávy a byliny 67 %. Jejich oblíbenou potravou jsou i žaludy, nejrůznější lesní plody, například ostružiny, a houby.
V běloruské části Bělověžského pralesa je potravní nabídka pro zubry pestřejší; obsahuje
331 rostlinných druhů, nejvíce z nich byly zastoupené lipnicovité trávy.

Domov zubra evropského poslední měsíce padá pod pilami těžařů, vláda, která je údajně napojená na těžařské firmy, argumentuje výskytem kůrovce.

Videozáznamy:

2 zubři na pastvině

Něco zubry vyplašilo

Vlci a stádo zubrů

Souboj vlků a zubrů

Vlci opět na pastvině

Zubři a laně u krmelce

Divočáci na pastvině

Stádo zubrů zblízka

Zubr samotář u kmenu s minerální solí

Čápi na pastvině

[/ihc-hide-content]