Vyberte stránku

Polární Bears International je společnost sestavená z malé skupiny vášnivých ochranářů, vědců
a dobrovolníků, PBI existuje, aby pomohla zajistit budoucnost pro lední medvědy v celé Arktidě. Společnost byla založena v roce 1992.

Každý podzim se medvědi shromažďují poblíž města Churchil, kde čekají až se na Hudsonově zátoce vytvoří led, čímž vznikne dočasný most do jejich oblasti kde loví tuleně. Když k tomu dojde, jsou ve stavu známém jako „hibernace v chůzi“! Bohužel, vodě trvá déle, než se každým rokem zmrazí a roztaje dříve – což omezuje hranice tučných zásob medvědů.



Na kamerách můžete spatřit terénní vozidla – Tundra Buggy.
Tundra buggy je terénní vozidlo s nízkým nárazem, které je speciálně navrženo pro práci
v drsných podmínkách v Arktidě s minimálním dopadem na životní prostředí. Výška těchto vozidel umožňuje projíždět malými potoky a sněhem a udržuje posádku v bezpečí.
Využívá se i k turistickým výletům za medvědy.
Teploty v Arktidě mohou dosáhnout -45 ° C. Díky své tlusté bílé kožešině (která působí také jako maskování), pohlcující teplo a izolační vrstvu tuku jsou lední medvědi jedním z mála pozemských zvířat, které mohou v tomto klimatu přežít!

Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni denně putovat i několik desítek kilometrů. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat
na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Dokáží v kuse plavat až 10 dní a urazit při tom stovky kilometrů. Umějí se také potápět, pod vodou vydrží až tři minuty.
Velké a ostré drápy polárních medvědů jim umožňují prolomit led a zabít jejich kořist. Jejich dlouhé krky umožňují, aby se dostali přes led a vodu, a jejich vysoce citlivé nosy jim pomohou cítit kořist až 800 metrů daleko a pod metrem sněhu!

Základní stravou ledního medvěda jsou tuleni. Vysoký obsah kalorií a tulení tuk umožňuje ledním medvědům vyvinout tuky, které potřebují, aby si udrželi tělesnou teplotu. Polární medvědi také příležitostně loví mrože nebo velryby Beluga. Stejně jako mnoho jiných medvědů i lední medvědi se živí odpadky vytvořené lidmi, které je mohou přilákat do těsného kontaktu s lidmi. Na rozdíl od jiných druhů medvědů se lední medvědi nebojí lidí, takže jejich masivní velikost a neuvěřitelná síla mohou být pro lidi extrémně nebezpečné.
Lední medvěd měří v kohoutku zhruba 1,5 metru, délka těla činí přibližně 2,5 metru a stojí-li
na zadních nohou, dosahuje výšky okolo 2,4–3,3 metru. Samci váží 300–800 kg, samice 150–300 kg – jeli březí až 500 kg.
Populace ledního medvěda rapidně poklesla například v oblasti Beaufortova moře, důvodem
je globální oteplování a úbytek potravy, vedoucí k vyhladovění. Lední medvědi jsou na červeném seznamu ohrožených druhů IUCN označeni jako zranitelní. Změna klimatu představuje vážné riziko pro dlouhodobé přežití polárních medvědů na Zemi.



Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Jedinými nepřáteli jsou lidé nebo jiní lední medvědi, většinou samici, kteří zabíjejí mláďata. Při okrajích jeho teritoria mu může být konkurentem medvěd grizzly. Ve vodě pro něj ve zcela výjimečných případech představují nebezpečí mroži, kteří na něj mohou zaútočit ostrými kly, jež mu mohou způsobit smrtelná poranění. Do střetu se může dostat taktéž s kosatkou dravou, se kterou se však pod vodní hladinou prakticky nemůže měřit.
Samice je gravidní 8–9 měsíců, ale prodělává takzvanou utajenou březost, kdy se nejprve pozastaví vývoj oplozeného vajíčka a posléze znovu obnoví v příhodnou dobu, zpravidla v srpnu nebo září. Matka se během těchto asi čtyř měsíců pořádně nasytí a může přibrat až 200 kg.
V listopadu a prosinci, když si lední medvědi vyhrabávají ve sněhu doupě na zimu, rodí samice obvykle dvě mláďata v jednom vrhu. Zasněžené stěny brlohu působením medvědího teplého dechu zledovatí, díky čemuž se uvnitř doupěte udržuje příhodná stabilní teplota okolo 18 °C. Mláďata si medvědice navíc přidržuje tlapami ve svém kožichu, neboť se rodí holá, slepá
a hluchá, a taktéž poměrně malá: svými 450 až 900 gramy se velikostí podobají kryse. Medvědice se o potomky stará po dobu maximálně tří let a v začáteční fázi upadají některé z nich do hibernace, která však nespočívá v nepřetržitém spánku, ale zpomaluje jejich tepovou frekvenci
z obvyklých 46 na asi 27 úderů za minutu. Zhruba v jednom měsíci začínají mláďata vidět a o pár týdnů později i chodit. Samice je krmí vlastním dosti tučným mlékem. Následně společně opouštějí doupě. Ve věku 4–5 měsíců pozřou již tuhou stravu a až do stáří 2–3 let sbírají zkušenosti od své matky, která je učí především lovu. V konečné fází chovu samice mláďata opustí, ale než se medvíďata vydají zcela vlastní cestou, mohou ještě týdny až měsíce zůstat spolu, přičemž se mezi sebou dělí i o potravu. Lední medvědi pohlavně dospějí asi ve třetím až pátém roce života a dožívají se průměrně 25–30 let.


Videozáznamy:

Lední medvěd odpočívá na sněhu

Lední medvěd přišel k autům Tundra buggy

Medvěd navštívil polární chatu




Medvěd si lebedí v roští

Rodinka medvědů – samice se dvěma mláďaty

Medvěd zblízka u terénního vozu s turisty.



Medvědice s mládětem

Medvěd opět navštívil Tundra buggy

Přidejte se k nám!

Jednou týdně vás budeme informovat o nejdůležitějších údálostech z dění před kamerami.

Děkujeme. Nyní prosím dokončete svou registraci kliknutím na odkaz v emailu, který jsme vám zaslali

Pin It on Pinterest