Sršeň žlutavá dokumentární film

Sršeň Žlutavá – popis

Sršeň žlutavá je východoasijským zástupcem jedovatého sociálního blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých.

Vzhledem připomíná, podobně jako druh Dolichovespula media, sršeň obecnou. Mezi očima prochází černá páska. Hruď je zbarvená podobně jako u sršně obecné. U dělnice je zadeček téměř celý žlutý, u královny stejně jako u samečka je pokryt malými proužky. Tykadla samečka, podobně jako u ostatních vos a sršní, jsou zakřivena do tvaru turecké šavle. Sameček postrádá žihadlo, lze jej bez obav vzít na ruku.

Sršeň žlutavá není útočná, pouze při napadení nebo podráždění se brání bodnutím. Hnízda zavěšená na větvi mohou budit obavy, ve skutečnosti však nejsou tak nebezpečná. Sršně dráždí, když jim člověk stříká vodu či jinou látku do hnízda, brání jim ve výletu, anebo je provokuje blýskáním různých předmětů – zrcadly, brýlemi, sklem, kapesní svítilnou, bleskem fotoaparátu. Sršně se nejprve pokoušejí nepřítele zastrašit rychlým a krouživým nalétáváním pro zrak jen těžko sledovatelným. Je-li zastrašování vetřelce neúčinné, dojde na žihadla. Zůstává dosud nevysvětleno, proč se cílem sršních žihadel nejčastěji stává kořen palce. Také pach lidského potu dráždí sršně k útoku.

Sršně jsou dravci a jejich častou kořistí se stávají včely. Z hospodářského hlediska se proto jeví jako škůdci. Zdrojem potravy jsou však pro ně i sladké rostlinné šťávy. Významným konkurentem a přirozeným nepřítelem sršně žlutavé je rodově příbuzná sršeň mandarínská. Sršně mandarínské často na sršně žlutavé útočí hromadně. Většinou zvítězí sršně mandarínské. Často sršně žlutavé vypouštějí poplašné feromony, které svolají ostatní sršně z kolonie na pomoc.