Delfíni ve Žralocí zátoce – dokumentární film

Delfíni – popis
Složitá sociální hierarchie, rodinné vazby a neuvěřitelná mateřská pouta skupiny delfínů žijících ve Žraločí zátoce. Pohled na život 38leté samice Puck a jejích potomků.
Delfíni patří mezi kytovce, skupinu savců, která se přizpůsobila trvalému životu ve vodě.
Mají relativně mohutné hrudní ploutve, trojúhelníkovitou hřbetní ploutev a horizontálně orientovanou ploutev ocasní. Delfíni dokážou plavat rychlostí až 50 km/h. Často také vyskakují nad hladinu, dokážou vyskočit 4–5 m do výšky a 10 m do dálky.
Delfíni mají protáhlé zobákovité čelisti s velkým množstvím kolíkovitých zubů. Vyústění dýchací soustavy – dýchací otvor – se posunul na vršek hlavy. Čelo je klenuté, mezi lebkou a kůži je umístěno tukové těleso, tzv. meloun, který se uplatňuje při echolokaci. Díky ní získává delfín informace o okolním prostředí.
Vyskytuje se v mořích a oceánech tropického a subtropického a mírného pásma, včetně Středozemního a Černého moře. Místy se podél evropského pobřeží dostane až do Severního moře
Dle IUCN se jedná o málo dotčený druh s vysokou stabilní populací. Mimo jiné je delfín skákavý i jedním z nejčastěji chovaných druhů v zoologických zahradách či delfináriích.
Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Přichází na svět v mělkých vodách, kde mu matka ihned pomůže nadechnout. Po dobu 18 měsíců sají mateřské mléko, které obsahuje hodně tuku, po němž mládě rychle roste. Asi ve věku 6 měsíců poprvé ochutnají rybu a matka je učí lovit. Samice rodí pouze jedenkrát za tři roky a to jen jedno mládě.
Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání.
Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.
Delfíni – dokumentární film