Tato kamera sleduje napajedlo Djuma Game Reserve v Jižní Africe. Jedná se o nejstarší vodní napajedlo v Africe a ve světě. Z tohoto místa vysílá LIVE od roku 1998. Kamera je dálkově ovládána lidmi známými jako „zoomies“. Hledají zvířata v jejich přirozeném prostředí.
Paviáni jsou opice z čeledi kočkodanovitých pohybující se většinu času na zemi. Obývají savany, stepi, lesostepi a sušší horské ekosystémy. Dalo by se říci, že preferují otevřené krajiny porostlé travinami a disponující množstvím úkrytů v podobě křovin a stromů. Vyskytují se v celé subsaharské Africe a jižní části Arabského poloostrova.Všichni paviáni mají výrazně protažené, silné čelisti, které vytváří charakteristický psovitý tvar tlamy. Špičáky paviánů jsou dlouhé a ostré. Oči jsou blízko u sebe posazené, nadočnicové oblouky výrazné. Velká hlava přechází v poměrně krátký, ale mohutný trup, zakončený kratším ocasem. Přední a zadní končetiny mají stejnou délku. Paviáni jsou osrstění, hustá srst pokrývá celé tělo kromě obličeje a sedacích hrbolů. To jsou mozolovité, necitlivé útvary na hýždích zvířete, které paviánům umožňují pohodlně sedět i na tenkých větvích. U všech paviánů je výrazný sexuální dimorfismus, samci jsou značně větší, mohou se lišit i zbarvením nebo velikostí špičáků. Nejmenším druhem je pavián guinejský, který dosahuje délky 50 cm a váží jen 14 kg, zatímco největší pavián čakma dorůstá délky až 120 cm a čtyřiceti kilogramů hmotnosti. Většina paviánů žije v hierarchicky uspořádaných skupinách. V jedné skupině může žít 5 – 250 jedinců, často jich bývá kolem padesáti, přesný počet závisí na konkrétním druhu a též ročním období. Ve smíšených skupinách savanových paviánů se každý samec může pářit s jakoukoliv samicí. Pořadí samců při páření částečně závisí na jejich sociálním postavení, a rvačky mezi samci nejsou žádnou vzácností. Kromě hrubé síly ale existuje i další způsob, jak si zajistit přednostní páření; někteří samci pěstují přátelství se samicemi. Probírají samici srst, pomáhají s péčí o mláďata nebo ji zásobují potravou. Pak mají vysokou šanci, že ta mláďata budou jejich. Některé samice dávají těmto přátelským samcům při páření přednost. Samci ovšem neváhají v případě šarvátek použít mláďata jako živé štíty. Páření začíná z popudu samice, která dá najevo svolnost tak, že samci nastaví své zduřelé pozadí. Nastavování je zároveň submisivním gestem a provádí ho i podřízení samci, vysoce postavený samec může i naznačovat páření se samci níže na sociálním žebříčku. Samice obvykle rodí každý druhý rok. Březost trvá 6 měsíců a obvykle se narodí jediné mládě. Novorozený pavián váží asi jeden kilogram a má černě zbarvenou pokožku. O mládě se stará hlavně jeho matka, i když několik samic si mohou vzájemně pomáhat s péčí o svá mláďata.
Mladý pavián je odstavený po jednom roce a pohlavně dospívá mezi pátým až osmým rokem. Samci opouštějí svojí rodnou skupinu ještě před dosažením pohlavní dospělosti, zatímco samice zůstávají ve skupině celý život.
Z hlediska potravy patří mezi omnivory. Živí se především plody, kořínky, hlízami, listy, semeny a travinami, ale i hmyzem a menšími obratlovci.
Online přenos:
Videozáznamy:
Tlupa paviánů s mláďaty
Paviáni přicházejí ráno k napajedlu
Paviáni v okolí napajedla
Paviáni a velké stádo antilop
Paviáni po ránu
Rodinka s mládětem
Páření paviánů na větvi u napajedla
Pavián spí ve stromu
