Tučňáci živě – webkamera Monterey Bay

Tučňáci – popis

Jsou to středně velcí až velcí nelétaví ptáci dobře přizpůsobení lovu ve vodě. Nejmenší druh, tučňák nejmenší dorůstá do 40 cm
a hmotnosti 1,5–2 kg, na druhé straně tučňák císařský, největší druh, může být až 115 cm vysoký při hmotnosti až 46 kg.
Opeření a jeho kvalita je pro tučňáky velmi důležitá, proto pelichají jinak než ostatní ptáci. Peří neztrácejí postupně, ale vždy jednorázově v období, které tráví na souši. Stará pera se uvolňují
a vypadávají v době, kdy nová vyčnívají nad kůži asi o půl centimetru. Nové peří narůstá během 2–3 týdnů (u velkých druhů až 6 týdnů); po celou tuto dobu tučňáci hladoví, protože si nemohou nalovit potravu, proto většinou nehnutě stojí, aby šetřili energii.
Tučňáci se živí převážně rybami, hlavonožci a krilem, v době, kdy jsou na pevnině a líná jim peří, jsou schopni dlouhodobě hladovět (například tučňák císařský hladoví až 4 měsíce).
Jsou to společenští ptáci, schopni žít v ohromných koloniích. Jsou převážně monogamičtí a k hnízdění se vracejí obvykle na stejné místo. Snášejí zpravidla jedno až dvě vejce, výjimečně tři. Hnízdo je maximálně vytlačený důlek vystlaný trávou, nebo kamínky, některé druhy hnízdí v norách, v dutinách skal či pod kořeny. Na vejcích se střídají oba partneři, a oběma se na břiše vytvoří silně prokrvený holý záhyb kůže. Nejdříve sedí samice (kromě tučňáka císařského,
u kterého samice z důvodu vyčerpaní předá vejce samci ihned po snesení, a ten jej inkubuje celé dva měsíce do vylíhnutí mláděte), zatímco samec je na moři, loví a vykrmuje se (několik dní až týdnů), pak se vystřídají a na moře zamíří zase samice. Dva největší druhy vůbec hnízdo nestaví, neboť tučňák císařský hnízdí přímo na sněhu a tučňák patagonský na zcela rovinaté půdě. Vejce tak pokládají na svá chodidla a prakticky nepřetržitě jej na nohách nosí, a tímto chrání před chladnou půdou.