Na balkonu výškového domu v Ostravě, ve 13. patře žije v nerušené symbióze s obyvateli bytu rodina poštolek, která se letos rozrostla o šest mláďat.

Dvě jednotky profesionálních hasičů (HZS MSK) – ze stanic Přívoz (specializace na záchranu zvířat) a Poruba (specializovaný lezecký tým) – vyjely v pátek 5.6.2020 dopoledne do ostravské čtvrti Bělský les, kde se do ochranné sítě zamotala překrásná mladá poštolka.

Mladé poštolky už umí létat a zvědavě prozkoumávají okolí. Jedno z mláďat ale zůstalo zamotané v ochranné sítí (zřejmě proti holubům) na balkoně bytu o patro níže.

V bytě nikdo nebyl doma, proto jeden z hasičů-lezců z porubské stanice slanil k uvězněnému ptákovi, síť opatrně kolem poštolky odřezával, a pak ji i s odřezaným kusem sítě vložil do speciálního podběráku. Mládě skončilo po svislém transportu nahoru o patro výše v bytě pána, který se o poštolky stará a někteří sousedi už mu začali říkat „Pan Poštolka“.

Tam opatrní a pečliví hasiči vzdorujícího zástupce sokolovitých dravců opatrně vyprostili ze zbytků sítě a předali do rukou „pana domácího“, na kterého jsou poštolky zvyklé a kde se mládě zcela uklidnilo.

Celý zásah sledovali sourozenci uvězněné poštolky, kteří posedávali různě kolem hasičů, rovněž několik zvědavých obyvatel ulice Bohumíra Četyny na okolních balkonech, kteří hasiče odměnili potleskem,“ dodal pochvalně  tiskový mluvčí  HZS Moravskoslezského kraje por. Mgr. Petr Kůdela.


Videozáznam:

Poštolka obecná

Poštolka obecná je drobný sokolovitý dravec o něco větší, než hrdlička divoká. Hmotnost samce dosahuje v průměru cca 180 g a samice 220 g. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 68–80 cm. Údaje se však podle různých zdrojů mohou velmi lišit, neboť poštolky mají velkou geografickou proměnlivost nejen ve velikosti, ale i v barvě. Jako všichni sokolovití mají poštolky výrazně zašpičatělá křídla a dlouhý ocas.

Výrazným znakem je červenohnědě zbarvený hřbet u samců s tmavými skvrnami, u samic a mláďat s tmavými příčnými pruhy nebo vlnkami. Ruční letky jsou tmavé. Spodina těla je světlejší s podobnými tmavými skvrnami jako na hřbetě u mláďat je výrazné podélné skvrnění. Samci mají temeno a týl hlavy šedé a bělavé hrdlo lemuje výrazný černý vous na líci. Šedý mají i ocas většinou bez pruhů, jen na konci mají širokou tmavou pásku. Samice a mláďata mají ocas hnědý s tmavým příčným pruhováním.


Nejcharakterističtější je pro poštolky jejich třepotavý let, kdy se udržují ve vzduchu na jednom místě, vyhlížejí kořist a po jejím zahlédnutí útočí střemhlavým letem. Tento způsob lovu ji odlišuje od jinak poměrně podobného který však při lovu letí nízko nad terénem a i silueta křídel má u krahujce tupější zakončení. Poštolky za letu poměrně rychle mávají křídly a po několika úderech dělají přestávku. Při kroužení mají široce rozevřený ocas.

Poštolka obecná se nedokáže dobře přizpůsobit prostředí. Nejhojněji hnízdí v otevřené krajině s alejemi nebo skupinami stromů. Hnízdí i na okrajích lesů a v posledních desetiletích se stěhuje i do měst. Hnízdí od konce dubna do července jednou ročně, v případě velmi příznivých podmínek můžou výjimečně zahnízdit i dvakrát. Venkovské populace hnízdí v průměru o 14 dní později než populace městské.

Poštolky vlastní hnízdo nestaví, využívají hnízda jiných ptáků (zejména strak a vran) a také různé dutiny, římsy a výklenky budov, kde snáší vejce pro která jen vytlačí důlek v původním materiálu, pokud to jde. Později je v hnízdě značné množství zbytků kořisti. V poslední době také velmi často hnízdí na balkonech paneláků na sídlištích. V ČR hnízdí odhadem asi maximálně 13 000 párů se stabilní tendencí.

Samice snáší 3–7 vajec. Zbarvení vajec je proměnlivé vesměs okrově hnědé s tmavšími skvrnami, nebo mramorováním. Na vejcích sedí zpravidla samice a samec jí nosí potravu. Inkubace trvá cca 28 dnů, po vylíhnutí shání potravu jen samec, ale samice se k němu po pár dnech přidává a krmí oba rodiče 23–33 dnů na hnízdě a další cca týden i po opuštění hnízda. Z počátku samice mláďatům potravu trhá, po cca dvou týdnech už ji dostávají vcelku. Protože prodleva mezi prvním a posledním sneseným vejcem je poměrně velká, probíhá líhnutí několik dní (2–3, výjimečně až 6). Později vylíhlá mláďata v případě nepříznivých podmínek hynou. Mladí pohlavně dospívají již v následujícím roce.

Hlavní složkou potravy poštolek jsou hraboši, též větší hmyz, ještěrky a ptáci zdržující se na zemi. V letech s nízkým stavem hlodavců stoupá zastoupení drobného ptactva v potravě. Poštolka má ráda obecně maso. Velmi výjimečně je u ní pozorována také mrchožravost.

Poštolka obecná je rozšířena v celé Evropě, Africe (kromě Sahary) a ve velké části Asie.

Populace žijící na severu jsou tažné a zimu tráví nejčastěji ve středomoří, případně až v Africe. Směrem na jih jsou spíše stálé, nebo částečně tažné. V Evropě je cca 330 000 párů těchto ptáků. Populace v některých oblastech mírně ubývá, ale celkově je poměrně stabilní. Poštolky mají rády otevřenou krajinu a velice dobře se naučily žít v blízkosti člověka.


V České republice patří poštolka obecná mezi nejrozšířenější dravce. Žije v podstatě na celém území republiky. České populace jsou převážně tažné. Ve městech bývá vyšší hnízdní hustota než ve volné krajině, protože je zde více vhodných hnízdních příležitostí. Podle sčítání ptáků v letech 2001 až 2003 byl stav populace v ČR odhadnut na 9000 až 13 000 párů.

Zdroj: HZS MSK, moravskoslezsky.denik.cz,  videozáznam  Tomáš Lach

 

Odebírejte aktuality ze světa přírody

Odebírejte aktuality ze světa přírody

Jednou týdně vás budeme informovat o nejdůležitějších údálostech z dění před kamerami.

Děkujeme Vám. Nyní zkontrolujte vaší emailovou schránku a nastavení potvrďte kliknutím na odkaz.

Pin It on Pinterest

Sdílejte stránku

Podělte se s kamarády.

Shares