Safari Park Dvůr Králové se jako jediná zoo v České republice a na Slovensku úspěšně věnuje chovu drilů černolících.
Jubilejní desáté odchovávané mládě se narodilo 24. srpna. „Matka Kumasi se o potomka stará a ošetřovatelé už zjistili, že jde o samce. Doplnil tak samičku z dubna letošního roku,“ říká zooložka Gabriela Linhart. Odchov drilů je velmi cenný, protože chov i mláďata jsou v zoologických zahradách neobvyklé. V Česku nejsou k vidění nikde jinde a na celém světě je chová jen 17 institucí. V safari parku žije ve velkém přírodním výběhu jen za vodním příkopem největší skupina na světě. I s nejnovějším přírůstkem čítá 14 členů.
„Ve skupině jsou dva dospělí samci, menší Ricardo a větší Chepo. Tolerují se a oba se páří se samicemi, i když jeden spíš tajně, aby to ten dominantnější neviděl. Otce tak můžeme pouze odhadovat,“ doplňuje Gabriela Linhart. To je zcela mimořádné, protože běžně se dospělí samci ve skupině nesnesou.

Jejich přirozeným prostředím, jsou tropické lesy, které jsou postupně zabírány na zemědělskou půdu a tak se drilové dostávají do konfliktu s lidmi. V kombinaci s faktem, že jsou loveni na maso se jejich populace ve volné přírodě zmenšila na 4000 až 10000 jedinců. Jejich chov v zoologických zahradách má proto ochranářský potenciál. V safari parku drily chovají od roku 2015, první mláďata se narodila v roce 2016. V současnosti je ve Dvoře Králové chována největší skupina drilů v Evropě.

Dril černolící

Dril černolící (Mandrillus leucophaeus) je úzkonosý primát z čeledi kočkodanovití. Žije v Kamerunu, v části Nigérie, v pevninské části Rovníkové Guineje a na jejím ostrově Bioko v hustých pralesních porostech, v nížinách a říčních nebo pobřežních oblastech do nadmořské výšky 1200 m nad mořem. Otevřeným bezlesým prostorám se vyhýbá.
Dospělí samci měří na délku od 60 do 75 cm a váží asi 25 kg. Samice jsou zhruba poloviční velikostí i váhy. Ocas mají krátký, od 5 do 7 cm. Na hřbetě je olivově zelená srst s odstínem hnědé nebo šedé barvy, středně dlouhá. Břišní strana a vnitřní strana stehen jsou našedlé barvy. Obličej je sytě černý, za obličejovou části hlavy se nachází světlejší srst tvořící okruží, přerušené pouze na hlavě korunkou v tmavé barvě. Dospělí samci mají na bradě růžovou skvrnu. Oblast genitálií je červená, sedací hrboly jsou růžové, na spodní straně modré. Samice jsou převážně celé černé. Ve tvářích mají drilové lícní vaky, do kterých si během pastvy ukládají potravu. Čenich je poměrně krátký, černě zbarvený a holý, spodní pysk je ohraničen červeně.


Jsou všežravci, ve stravě však převažuje rostlinná složka, ovoce, listy, kořeny a houby. Jen doplňkově si jídelníček zpestřují o bezobratlé živočichy: termity, pavouky, korýše, žáby, housenky nebo vejce. Živí se také na plantážích s maniokem nebo palmou kokosovou či olejovou, za což na ně místní obyvatelé pořádají hony.
Vytvářejí malé skupiny 20 až 25 jedinců vedených jediným samcem, nebo sestavují větší tlupy s více samci, ale ti bývají podřízeni. Vedoucí samec dává najevo své postavení zvýšenou agresivitou, jež je zpravidla směřována k ostatním samcům. Neúspěšní samci žijí samotářsky na hranici teritoria tlupy, ze které pocházejí. Samci se zdržují více na zemi, kdežto samice a mláďata zase v nižších patrech lesního porostu. Po zemi chodí po čtyřech končetinách. Aktivní jsou pouze přes den, na ochranu proti dravcům nocují na hustých stromech ve výškách okolo 10 metrů.


Komunikace mezi nimi je zvuková, vizuální a chemická, když zanechávají značkovací sekret z prsních žláz na větvích stromů. Z hlediska sociální hierarchie je důležitá doteková komunikace, například vzájemná péče o srst.
Samice po 170 až 180 dnech březosti rodí jedno mládě o hmotností kolem 750 g se světle šedým zbarvením, barva na tmavou se změní okolo osmého měsíce. Mládě je kojeno do 15 až 16 měsíců, pečuje o ně převážně matka a pomáhají jí mladší členové tlupy. Samci mají pouze funkci ochrannou, někdy cizí mláďata zabíjejí. Samice se může pářit opět po 17 až 19 měsících. Pohlavní dospělost u samic nastává třetím, u samců až šestým rokem.


Průměrná délka života v přírodě je asi 30 a v zajetí 35 let. Bývají loveni levharty, výjimečně šimpanzi, ale často je loví lidé pro maso. Při lovu jsou vybiti všichni členové tlupy. Ohrožuje je nejvíce kácení původní vegetace a odlesňování velkých ploch. Druhy nově vysazovaných stromů, (plantáže) jim neposkytují vhodnou potravou.

Zdroj: Úvodní fotografie – Jubilejní desáté odchovávané mládě se narodilo 24. srpna ve skupině vážně ohrožených drilů černolících. | Foto: Patrik Staněk/Safari Park Dvůr Králové
safaripark.cz, wikipedie

Odebírejte aktuality ze světa přírody

Odebírejte aktuality ze světa přírody

Jednou týdně vás budeme informovat o nejdůležitějších údálostech z dění před kamerami.

Děkujeme Vám. Nyní zkontrolujte vaší emailovou schránku a nastavení potvrďte kliknutím na odkaz.

Pin It on Pinterest

Sdílejte stránku

Podělte se s kamarády.

Shares